Historie

Jak vznikla Česká vlajka

Historie české vlajky je fascinujícím příběhem o hledání národní identity, který začal prostou bílo-červenou bikolórou a skončil u ikonického modrého klínu, jenž v nezměněné podobě používáme dodnes. Symbolika barev se v průběhu let vyvíjela, přičemž nejčastější výklady jsou:

Modrá: Původně reprezentovala Slovensko (podle barev v uherském znaku), dnes je chápána jako barva klidné oblohy a Moravy.

Bílá: Symbolizuje čistotu úmyslů, svobodu a Čechy.

Červená: Představuje krev prolitou za vlast a vlastenectví. 

1. Původní bílo-červená vlajka (do roku 1918). 

Historické české barvy, odvozené od znaku českého království (stříbrný lev na červeném poli), byly vždy bílá a červená. Po vzniku Československa v roce 1918 se tato vlajka začala používat neoficiálně. Problém: Vlajka byla identická s polskou a velmi podobná rakouské, což pro nový stát nebylo praktické

2. Vznik vlajky s modrým klínem (1919–1920)

V roce 1919 byla ustavena speciální komise, která měla navrhnout novou podobu státních symbolů. Autor návrhu: Hlavní postavou byl archivář a heraldik Jaroslav Kursa, který navrhl přidat modrý klín. Úprava designu: Definitivní podobu vlajce dal výtvarník František Kysela, který Kursův původní krátký klín prodloužil až do poloviny délky vlajky pro lepší estetickou vyváženost. Oficiální schválení: Vlajka byla zákonem č. 252/1920 Sb. oficiálně přijata 30. března 1920.

3. Období po rozdělení Československa (1993)

Při zániku federace existovala dohoda, že nástupnické státy nebudou používat federální symboly. Česká republika se však rozhodla si vlajku ponechat, což bylo v roce 1992 stvrzeno zákonem o státních symbolech ČR. Argumentem bylo, že si k této vlajce vytvořila česká veřejnost za 70 let silné citové pouto a stala se symbolem české státnosti.